Městská knihovna
Naposledy aktualizováno: 06.08.2018 08:37:30

V Literárním doupěti se můžete setkat s tvorbou čtenářů. Texty jsou přepisovány podle originálů - tedy i s chybami, jak gramatickými, tak stylistickými - laskavý čtenář promine ... Wink

 

Příspěvky účastníků akce Vánoce 2013 v knihovně:

 

 

 

Téma -  Byl 24. prosinec, padal sníh a skřítek Vánoc se probudil. Protáhl se a ...

podmínky  - užití slov v textu - černá kočka a líný kluk

 

Byl 24. prosinec, padal sníh a skřítek Vánoc se probudil. Protáhnul se a spadnul z postele rovnou do koše. Uklidil si svůj pokojíček, nasadil si umělá křídla a sluneční brýle. Vzal si kabelku a zašel do stáje osedlat si svou kočku a uletěl. Venku doletěl do kosmetiky a koupil si tam voňavku Play Boy, lak na nehty a vánoční stromeček. V kadeřnictví si nechal nabarvit vlasy na modro. Už chtěl vyletět za svým bráchou, líným klukem, ale zapomněl si koupit sluchátka, aby mohl létat do rytmu. Letěl do Domažlic za bráchou, ať mu konečně navalí slíbené dárky a že, toho má tak akorát dost. Mezitím se andělé na skřítka dívají z nebe, fandí mu a dávají rady, jak si nechat udělat melír atd. Bůh místo toho aby jim vyhuboval dívá se na fotbal v televizi a nadává na fotbalisty. Skřítek musí dát vše do pořádku. To svět neviděl bratra, který nedal nic k Vánocům svému příbuznému a tak skřítek vymyslel trest. Nejdřív však zašel do elektra zeptat se na elektrické křeslo. Přijde mu za týden. Aspoň budu mít víc času na přípravy pomyslil si skřítek. V drogerii sehnal tužidlo se záchodovou vůní-prý je to novinky. Pak ještě řasenku a nejnovější značku rtěnky. Objednal si letoun do Hluché ulice, kde bydlel jeho nejmilejší bratříček. Když nastal onen den zatímco bratříček teprve vstával, skřítek už byl připravený v letounu jménem Božena. Ve své kabelce měl schované vše potřebné např. elektrické křeslo, řasenku, tužidlo a lak na nehty. Udělal nálet na bratrovo dům. Vzal si sebou pomocníky Yetyové. Spoutal bratříčka na elektrické křeslo, protože potřeboval k pomstě, aby brácca usnul. Pak ho nalíčil, navoněl a z vlasů mu pomocí tužidla vyčesal pankáče. nakonec se potichounku vytratil - mimochodem při tom rozbil dvě vázy a shodil třiobrazy. Doma se vánoční skřítek podíval na svůj nejnovější model notebooku a vyhledal si seznam dalších bratříčků. K tomu si uvařil čaj a objednal si pizzu. Po tak náročném dni spokojeně usnul ...

 

napsala Štěpánka Novotná

 

 

Byl 24. prosinec, padal sníh a skřítek Vánoc se probudel. Protáhnul se a dal se do práce. Musí přece vyrobit spoustu dárků a to už je štědrý den! A čím více se díval na svůj dlouhý seznam dárků pro děti, tím více viděl. že to nestihne. A co pak? Ježíšek nedá dárky všem!

     A tak skřítek uháněl ke stroji na hračky. Daly se zde vyrobit různé dárky od nejrůznějších hraček po nábytek, dopravní prostředky až po oblečení.

      Skřítek se podíval na svůj seznam a na prvním řádku stálo - Martin Novotný - líný kluk. A co vyrobit takovému klukovi? Skřítek přemýšlel, ale nic ho nenapadlo. "Bum, prásk! Co to bylo?" Černá kočka se lekla a skočila do stroje na hračky! Tím ho ale rozbila! Né, co teď bude s dárky? Ke stroji se rozeběhli všichni skřítkové. Skoro celý den se potom snažili stroj opravit, ale nemohli najít všechny rozbité součástky. Vánoční skřítek seděl smutně u rozbitého stroje na dárky. A tu uviděl černou kočku, rychle se za ní vydal. Natáhl po ní ruku, kočka zamňoukala a vyplivna chybějící součástky. Skřítek je vzal a dal do stroje. Ten začal hned vyrábět nové dárky. Skřítek se podíval na svůj seznam, už měl vše skoro hotové. A pak se podíval na první řádek. Ještě pořád ho nic nenapadlo. Co tak dát línému klukovi pod stromeček? No, jooo! Už vím!! Novou postel! A tak skřítek Vánoc splnil všechna přání.

 

napsala Marie Cupáková

 

**************************************************************************

 

Byl 24. prosinec, padal sníh a skřítek Vánoc se probudil. Protáhnul se a hluboce zívnul. Jeho černá kočka, která ležela na velké těžké knize se na něj podívala svýma zelenýma očima. Podrážděně mňoukla !mňauu!" Už jsou zase Vánoce, hnusné , bílé Vánoce!

     Skřítek Vánoc se na ní upřeně podíval a řekl: " letošní Vánoce budou černé, lidé poznají hlad a bídu. Chlad jim zmrazí jejich srdce!"

      "Ale jak to chceš udělat?" zeptala se kočka. Skřítek vyhodil kočku z knihy a otevřel jinou - zlou knihu. Píše se tu, že jeden líný kluk, je tak zlý, že by chtěl zničit Vánoce. Můžeme ho najít, zabít a použít jeho tělo k obřadu.

      Tu se otevřely dveře. Objevilo se světlo, osvítilo skřítka i černou zlou kočku. Ze zlého skřeta se zase stal dobrý skřítek Vánoc a z kočky hodná bílá kočička. Říká se, že je osvítil duch svatý a zlomil kletbu zlé čarodějnice, která neměla ráda Vánoce a proto je zaklela...

 

napsala Vall Wendlerová a Katka Rozhoňová

 

****************************************************************************

 

 

 


 

příspěvky do soutěže POJĎTE, BUDEME SE BÁT :

autoři v textu museli použít slova - knihovna, černý kocour a nápis na zdi

 

 

STRAŠIDELNÉ NAROZENINY

 

Nikola Nečasová / 3.A -šk. rok 2011/2012/

 

Byla jednou jedna holčička a ta slavila strašidelné narozeniny. Na její narozeniny přišli všichni i strašidelné bytosti. Všichni se těšili až se ukáže jejich oslavenkyně.4ekali, čekali až přišla postava ve strašidelném kostýmu a za ní cupital černý kocour. Když viděla vystrašené děti, tak mávla kouzelnou hůlkou a z knihovny začaly vypadávat všechny knížky. Děti se snažili utéct, ale když se otočili tak se před nimi objevila zeď na které byl nápis "Jestli nepohladíte mého černého kocoura, zle se vám povede". Nejstatečnějš Honzík se odvážil jako první pohladit zlého černého kocoura.. Ostatní čekali co se stane s Honzíkem. Ale jemu se nic nestalo, tak šla na řadu Janička. Ta také kocoura pohladila a nic se jí nestalo. Jako poslední šla na řadu Monička. Na té bylo vidět, že se trochu bojí tak na ní kocour zaprskal, ale i ta ho nakonec pohladila. Když kocoura pohladili všichni tak ze zdi zmizel nápis a knížky se vyskládaly zpátky do knihovny. Potom se z tajemné postavy vyklubala oslavenkyně Zdenička. Všem se ulevilo že to nebylo žádné strašidlo a z kocoura se vyklubala Zdeničky Micka. Potom všichni usedli ke stolu, jedli dort, pili čaj a všichni se tomu smáli až do večera. Když všechno snědli a vypili, tak se rozešli domů do svých postálek. Druhý den se ještě všichni smáli před školou ....

 

 

 

ATLANTIDA

 

Josef Ryska /3.B - šk.rok 2011/2012/

 

Jednou ve městě Solano oznámili slavnému vědci Charlie Voltovi o podivuhodném objevu uprostřed Atlanského oceánu. Nejdřív to považoval za nesmysl, ale po podrobnějším vyprávění tomu začal věřit:"Prý se tam ztratila beze stop ponorka" , pravil jedem muž. "Ale vlastně jednu stopu máme" vzpomenul si. Charlie neváhal a začal se ptát, co to za stopu je. Ten pán, který mu o tom řekl, mu to i pověděl. "Víte, ona ta ponorka měla v sobě zabudovaný fotoaparát", ehm odkašlal si muž. "Pokud ty fotky chcete vidět, pojďtě se mnou. Charlie souhlasil a tak se vydali napříč Pralinkovou ulicí, až narazili na luxusní automobil. "Pojďte dovnitř" vyzval je řidič auta. Když všichni nastoupili, řidič otočil klíčkem. Auto začalo hučet a pak se rozeběhlo. Po chvíli příjemné jízdy všemi trhlo. To řidič zastavil, protože jim pod kola vběhla černá kočka. "Sakryš, co to bylo?" nadával Charlie. "Jenom kočka" odpověděl řidič. Pak už dojeli na místo kam chtěli svézt. Před nimi stála jakási knihovna. Pán, se kterým se Charlie ještě neseznámil, ho doprovodil do podivné místnosti. Řekl ať si sedne na židli, on mezitím najde ty fotka. "Kruci vždyť visí na zdi" plácl se muž do čela . Sundal fotky ze zdi a podal je Charliemu. Byli celkem tři. Na každé byli čísla oddělena stupni, to určitě byli souřadnice. Charlie mu po pečlivém prohlížení fotografií řekl: " Já už asi půjdu domů" . A muž mu odpověděl: "Dobře a řekněte řidičovi, ať vás sveze domů" Charlie nastoupil do auta a řekl řidičovi, že ho má svézt domů. Doma Charlie přemýšlel o těch souřadnicích. Potom dostal nápad prozkoumat fotky a seřadit je v pořadí, ve kterém byli vyfoceny. Pak to zjistil, ale to ho tak unavilo, že sotva došel do postele a usnul. Druhý den Charlie vzal na vědomí, že  si pronajme ponorku, se kterou chtěl přijít té záhadě na kloub , předtím se ovšem alespoň trochu naučil souřadnice , aby trefil na místo kam si přál dojet. Když došel tam kde pronajímali různé stroje. Když Charlie uviděl ceny motorových strojů na vodu, tak se málem zhroutil, ale řekl si: " Vždyť nejsem tak chudej" a poprosil pána u pokladny o malou ponorku a o jeden dýchací přístroj pro případ , že by se muselo jít ven.  No a teď už byl dost vybavený na to , aby mohl vyrazit. Pod vodou se trošku bál a když viděl kontrolky klesání, tak se mu udělalo zle. Už byl tam , kde se udělala první fotka. Když koukl ven něco mu nehrálo. Jasně vždyť je to ATLANTIDA !!! Charlie myslel, že ho zmátl vlastní zrak , ale bylo to tak jako by ji objevil on. Konec radovánek přišel když si pomyslel, co mohlo ponorku potopit. Zajel za roh podvodní skály a málem leknutím dostal infarkt. Byl tam vrak té ponorky , která se nedávno ztratila. Co má teď dělat? Má rychle odplout, nebo tam hledat příčinu nehody? Charlie si nevěděl rady. Byla to kočka předzvěst smrti? Charlie se rozhodl okolí prozkoumat. Přidat plyn, ale jen trošku aby také on nebyl synem smrti. No, a už viděl záhadu zmizení ponorky. Byli tam pozůstatky vodní miny. "Teď už se nemusím smrti bát" oddychl si Charlie. Několikrát stiskl spoušť fotoaparátu, který měl s sebou. Zbývalo udělat dvě věci: vyplout na souš a vyvolat fotografie. TEĎ UŽ NENÍ ATLANTIDA ZÁHADOU !!!!!

 

 

 

 
Proces zabral 0.0194 sekund času a 0.6MB paměti.